Gotické části stavby

Malešov již téměř jistě stál těsně před rokem 1359, kdy je zmiňován jako hrad. Později se však vždy uvádí jako tvrz. Na základě uvedených údajů lze předpokládat, že malešovská tvrz byla vybudována v průběhu první poloviny 14. století, i když některé její úpravy zřejmě pocházejí asi z druhé poloviny 14. st. z období, kdy tvrz vlastnil rod Ruthardovců. Celý areál tvrze tehdy vypadal asi následovně. Na severní straně byl od okolí oddělen do skály vytesaným příkopem. Jádrem tvrze byla mohutná čtyřpatrová věž obdélníkového půdorysu. Věž byla asi původně zakončena dřevěným podsebitím a valbovou nebo stanovou střechou. Podlaží byla vzájemně oddělena jen dřevěnými stropy. Původní vstup do věže býval asi z východní strany portálem v prvním patře po dřevěné pavlači. Důležitou součástí obrany tvrze byly parkány zřízené na skalnatých bocích ostrohu v různých výškách nad sebou. Parkány byly zesíleny dvěma nevelkými okrouhlými věžemi a byly vzájemně propojeny dřevěnými schody. Kromě věže byla v areálu tvrze patrně už jen dřevěná stavení. Z původní tvrze se dodnes zachovala jen část parkánu, zbytek jedné okrouhlé věže poblíž severozápadního nároží tvrze a obvodové zdivo velké věže.

Pozdněgotické a renesanční přestavby

K prvním velkým změnám ve stavební podobě tvrze došlo na konci 15. a v průběhu 16.st. Byly nově upraveny interiéry v gotické věži. Jednotlivá patra byla oddělena klenbami, na jižní straně byla prolomena nová renesanční okna s renesančním ostěním a budova dostala novou renesanční fasádu. Na renesanční úpravy věže upomínají některé prvky v jejím interiéru, renesanční okenní ostění a část fasády, zvláště nárožní bosáž. Protože ani po úpravách nebyly prostory ve věži nijak rozsáhlé, byla severně od věže přímo nad příkopem postavena nová obytná budova. Tato budova byla jednopatrová, obdélníkového půdorysu, v přízemí byly zděné komory a konírna, obytné prostory byly v prvním patře. Mezi nimi vynikala především velká síň. Jednotlivé místnosti prvního patra byly propojeny dřevěnou pavlačí. V přízemí budovy byl též průjezd do nádvoří mezi věží a obytnou budovou. Před příkopem stál v r. 1562 dvůr.

17.-18. století

Vlivem nedostatečného zájmu jeho pozdějších majitelů se o Malešově v druhém desetiletí 17. st. píše jako o objektu z velké části zpustlém. K obratu v situaci došlo až po roce 1666, kdy panství získali Šporkové, kteří se rozhodli oproti dřívějším majitelům na Malešově bydlet. Jako sídlo si však nezvolili zpustlou malešovskou tvrz, nýbrž vybudovali nový zámek v Roztěži. Malešovská tvrz byla upravena a přestavěna na hospodářské a správní centrum panství. Přestavba tvrze probíhala za Jana Šporka a jeho syna Františka Antonína Šporka, který panství převzal v roce 1684. Úpravy byly zahájeny zrušením jihovýchodní části příkopu, který byl překlenut a upraven jako sklepy, jichž začal využívat malešovský pivovar.Nad překlenutým příkopem byla s využitím části hradby postavena přízemní obdélníková budova, v níž byla umístěna správa panství a úřednické byty. Bývalá obytná budova ze 16.st. byla nyní upravena jako byt důchodního písaře. Dřevěný most vedoucí přes zachovalou část příkopu byl nahrazen kamenným. Těmito zásahy v místech bývalého příkopu ztratil Malešov svůj původní pevnostní charakter. Věž byla v té době upravena na sýpku. Při úpravách věže byly zčásti porušeny původní klenby. Ze šporkovských úprav věže pochází dnešní střecha, která vrcholí barokní lucernou s cibulovou střechou, větší část fasád a přístavek na severní straně věže, který byl však později nahrazen dvoupatrovou zděnou budovou. Nejdříve však po roce 1848, ze kdy pochází vyobrazení tvrze od F. A. Hebera, na němž tato budova ještě nestojí. Roku 1738 se Malešov popisuje takto: „Panský dům úřední, kterýž jest z kamene vystavěn, v němž hned nad malými schody jest předsíň a po levé straně pokoj, komora a kuchyně, po pravé však tři pokoje a dvě komory, pak kuchyně a pod tímto úředním domem dva sklepy, lednice a jedno klenutí se nacházejí. V pravo od tohoto domu jest byt důchodního písaře, též z kamene vystavěný, v němžto se dva pokoje, dvě komory, kuchyně a sklep nacházejí. Více nahoru za tímto úředním domem, kdež zámek před časy stával, jest hrubá věž z kamene vystavěná, které se nyní k sypání obilí užívá a nacházejí se v ní čtyři sýpky. Stavení tato kryta šindelem, věž však taškami.“Někdy na konci 18. nebo na začátku 19. st byl v nejsevernější části dvora postaven malý zámek, který však nebyl určen pro pobyt majitele panství, ale sloužil jen jako kanceláře a úřednické byty.

19.-20. století

V letech 1824 – 1827 došlo k poslednímu většímu stavebnímu zásahu do podoby celého areálu tvrze, ke kterému patřil i dvůr, který se nacházel, společně s nedávno postaveným zámkem, severně od staré věže za bývalým příkopem. Byly empírově sjednoceny budovy dvora. Touto přestavbou vznikly na východní a západní straně dvora dvě dlouhé přízemní budovy, přičemž západní budova byla spojena s přízemním stavením vzniklým nad překlenutým příkopem. Ve stavení nad překlenutým příkopem byl nově zřízen průjezd, který spojoval prostranství dvora s nádvořím tvrze. Správa panství byla tehdy přemístěna do Roztěže a tak v přestavěných budovách byla jen správa dvora a byty čeledě. Jen obytná budova ze 16. st sloužila jako byt panského lékaře.

Od poloviny 19. st. malešovská tvrz již jen postupně chátrala. V roce 1850 se zřítila okrouhlá věž v jihovýchodním rohu parkánu. V těchto místech byl parkán nově dozděn. Po roce 1850 byla opuštěna a ponechána svému osudu obytná budova ze 16. století , takže v roce 1880 z ní stály již jen obvodové zdi. Na konci 19. století byly tyto zbytky odstraněny, zrušen kamenný most přes příkop a dosud zachovaná západní část příkopu byla zavezena, takže příkop zcela zanikl. Současně byla zmodernizována jižní budova dvora a přitom zrušen průjezd do nádvoří. Těmito úpravami areál tvrze zcela splynul s areálem dvora. Z tvrze zůstala zachována jen věž, která byla udržována, protože i nadále sloužila jako sýpka. V průběhu 20.století byly prováděny jen drobné úpravy budov dvora a byl upravován terén v místech bývalého nádvoří, aby byl umožněn příjezd moderních dopravních prostředků k sýpce.